Expresné doručenie
Odborné rady
Vrácení zdarma do 40 dnů
Doprava zdarma od 799 Kč

Koťátko v novém domově

Kdo by nesnil o malé vrnící kouli, která nás vesele pozdraví, kdykoli se přiblížíme na dosah? Ano, malé kotě je velkou radostí, ale také zodpovědností za toto křehké stvoření. Je užitečné vědět, jak o něj pečovat v prvním období.

V jakém věku si vzít kotě?

Mnoho lidí, kteří se rozhodnou vzít si kotě, chce, aby bylo co nejmladší. Argumentuje se pak tím, že takové kotě si "lépe zvykne" nebo se "lépe vychová". Ochota darovat velmi malá koťata se často projevuje i u lidí, kteří pro ně hledají domov - tu a tam narazíte na internetu na inzeráty typu "Daruji malá koťata, jsou připravena k adopci, protože už sama žerou". K tomu všemu přistupuje ještě praxe darování štěňat, která se obvykle vracejí do rodiny ve věku 8 nebo 9 týdnů. Proto často panuje názor, že osmitýdenní kotě je již plně připraveno na samostatný život. Bohužel - nic nemůže být dále od pravdy.

Zatímco pro štěňata je období 8-9 týdnů obvykle velmi vhodnou dobou pro oddělení od vrhu a přesun do nového domova, kočka potřebuje mnohem delší dobu s matkou. Kočičí vývoj probíhá jiným tempem a zahrnuje více prvků, než je tomu u psa (to je mimo jiné důsledek toho, že pes je domestikovaný druh s redukovaným loveckým řetězcem, zatímco proces domestikace kočky stále probíhá a od každého mláděte se očekává, že vyroste v efektivního lovce, což se učí již v kotěcím věku). Proto musí kotě strávit první tři měsíce svého života s matkou a sourozenci (nebo, pokud to není možné, alespoň ve společnosti jiných dospělých koček, které se stanou jeho vzorem). Těchto prvních 12 týdnů je takzvaným obdobím primární socializace, které je pro vývoj kočky naprosto zásadní, protože v tomto období se mládě doslova učí, "jak být kočkou", učí se správným typům chování, učí se komunikační řeči, učí se, co má jíst, jak se má mýt, jak si má hrát, a také to, jaké jsou hranice bolesti a proč se nesmí překročit. Pokud je tento proces přerušen příliš brzy, může se u kočky v budoucnu objevit nejen závažný deficit, který již nedokáže plně dohnat, ale i řada nežádoucích projevů chování, jako je plachost, agresivita, nesamostatnost (včetně sirotčího onemocnění) nebo stažení se ze sociálních interakcí a nízká odolnost vůči stresu. Souběžně s tímto víceprvkovým procesem kočičího učení by samozřejmě mělo probíhat přivykání mláděte na kontakt s člověkem, protože právě v tomto prvním období se zvíře učí mít rádo člověka a být otevřené kontaktu. Ať už si chcete vzít kotě z útulku, nadace, chovatelské stanice nebo od rodiny z venkova, NIKDY si neberte kotě mladší než 3 měsíce!


Postupné poznávání světa

Před příchodem kotěte do našeho domova je nutné mít nezbytné vybavení. Když máme vše, co potřebujeme, je nejlepší umístit potřebné vybavení do jedné malé místnosti s oknem a tam umístit nováčka. Prvních několik dní by kotě mělo pobývat pouze v této místnosti a úkolem ostatních členů domácnosti je navštěvovat ho, bavit ho a dělat mu společnost. Rozhodně to není proto, abyste kotě uvěznili, ale proto, aby se dobře seznámilo s jednou místností a cítilo se v ní dobře a bezpečně. Teprve časem, až se v této první místnosti zabydlí, bude možné ukázat mu další části domu (nejlépe také po částech). Je důležité si uvědomit, že takové kotě je maličké a je pro něj obtížné zapamatovat si rozdělení zdrojů ve velkém prostoru. Proto předizolování pomáhá mimo jiné zabránit "nehodám se záchůdkem", ke kterým může dojít, když batole zaneprázdněné hrou zapomene, kde je jeho záchůdek.

Předizolování je také velmi důležité, pokud jsou v domě již jiná zvířata (zejména kočky). Pamatujte, že většina koček je nedůvěřivá ke změnám a mňoukající batole, které se náhle objeví v domě, není dobrou předzvěstí. Obyvatelé proto potřebují čas, aby si na přítomnost malého zvířete zvykli - počínaje seznámením se s jeho pachem. Celý proces, který je rozdělen do několika fází, se nazývá "socializace s izolací" a je nejbezpečnějším způsobem, jak cizí zvířata vzájemně seznámit.
Krmení kotěte
Malá kočka je často opravdový "hrabivec" - sežere, co vidí, a za chvíli už zase volá po dalším jídle. Je to naprosto přirozené, protože tak malý organismus potřebuje nejen obrovské množství stavebního materiálu, ale musí si také opatřit energii, kterou neustále spotřebovává při honičkách a kočičím běsnění. Kočky navíc nejsou anatomicky uzpůsobeny k tomu, aby snědly velké porce potravy najednou (v přírodě loví drobnou kořist několikrát denně), proto je pro ně nejvhodnější krmení častými malými porcemi.

Zoodietetické pokyny pro krmení rostoucích koček říkají, že se jejich krmivo nemá omezovat. To znamená, že zvíře do jednoho roku věku může v zásadě jíst tolik, kolik chce, pokud nedochází k nadměrnému přibývání na váze (to je důležité zejména po kastraci). Na druhou stranu by však kotě nemělo být překrmováno, protože hrozí riziko gastrointestinálních poruch: po jídle může dojít ke zvracení nebo průjmu. Proto je zde zapotřebí pečlivé pozorování ze strany opatrovníka kočky a určitý cit pro dávkování jídla a dodržování zásady "lépe častěji a méně, než jednou, ale důrazně". U rostoucí kočky je ideální podávat 4-6 jídel denně.

Je třeba si také uvědomit, že mléko, které je v první fázi života batolete základní potravinou, z jeho jídelníčku velmi rychle mizí. Období dietního odstavování začíná, jakmile se objeví mléčné zuby, tedy často již v 5.-6. týdnu. V tomto období začíná kotě pravidelně přijímat masitou stravu a matka se stará o to, aby se jeho podíl na stravě postupně zvyšoval. Proto koťata nepotřebují mléko ve své stravě, jakmile projdou tzv. dietním odstavem. Proto je třeba se zaměřit na krmení kvalitním krmivem s vysokým obsahem masa, které neobsahuje obiloviny ani jiné rostlinné příměsi, a na podávání čisté vody k pití. Obohacení stravy může zahrnovat kousky sušeného masa (jako pamlsek), syrový vaječný žloutek podávaný jednou týdně (jako vitamínový koktejl) a syrové maso (jakékoli kromě vepřových vnitřností a zvěřiny) podávané třikrát týdně. Správná výživa je naší investicí do budoucího vývoje a zdraví kotěte.

Veterinární péče o kotě

Pokud si bereme kočku domácí pod svou střechu, je vždy dobré zajít na začátku na veterinární kliniku a zkontrolovat její zdravotní stav a aktuální zdravotní záznamy. Malá koťata podstupují řadu ošetření, jako je odblešení, odčervení nebo očkování proti virovým onemocněním, která by měla probíhat podle určitého plánu (důležité jsou pevné intervaly mezi ošetřeními). Na dodržování tohoto harmonogramu by měl dohlížet lékař, který pečovateli zapíše data jednotlivých návštěv. Je velmi důležité projít celým léčebným režimem, protože chrání kočku v prvním období jejího života a umožňuje jí prospívat.

Dalším důležitým zákrokem, který kotě čeká, je kastrace. Zákrok se nejlépe provádí u mladých zvířat ve věku od čtyř do šesti měsíců.

Socializace jako proces

Ačkoli se základní socializační okno, které umožňuje zvířeti snadno si zvyknout na nové věci, uzavírá po 12 týdnech věku, neznamená to, že po této době nemá cenu kotěti ukazovat nové věci. Kočky jsou v mladém věku od přírody velmi zvědavé a přistupují k novinkám s větší otevřeností. Pokud tedy chceme, aby naše kočka v budoucnu volně jezdila v autě, chodila v postroji, dobře snášela změny místa nebo byla otevřená kontaktu s novými lidmi, je dobré jí tyto výzvy předkládat již v raném věku, kdy se se všemi novinkami snáší lépe. Tímto způsobem můžeme snížit jeho bázlivost a omezit jeho stresové reakce a dobrý kontakt s pečovatelem se pro něj stane oporou ve chvílích, kdy se jeho hladina úzkosti začne zvyšovat. Takto rozšířená socializace mu umožní lepší start do nového života a zvýší jeho pohodlí.

Uvědomme si tedy, že náš nový mazlíček je na jedné straně malý dravec se svými specifickými potřebami, ale na druhé straně je to zvíře zvídavé, které má zájem poznávat novinky a sbírat zkušenosti. Čím lépe se o ni postaráme v tomto prvním, rozhodujícím období, tím více společenské a kontaktní kočky budeme mít doma po další roky.